Lunwer@seznam.cz  


Mnozí jej vnímají jako člověka obětavého, dobrosrdečného či usměvavého, jiní v něm zase spatřují člověka, kterému není radno věřit, člověka arogantního a jemuž je lépe se vyhnout.


Kdo je ve skutečnosti Petr Bílek, kterého mnozí zvou Lunwerem?

 Lunwer je jméno pocházející ze složeniny keltských slov, z toho důvodu lze odvozovat, že Lunwer bude mít cosi do činění s Kelty. Pravdou je, že již odmala byl díky svým rodičům seznamován s přírodou a jejími zákony, a proto se nelze divit, že na sklonku dospívání začal hledat hlubší chápání smyslu věcí. Jelikož se v té době jeho rod přesunul z ulic špinavých měst do odlehlé vísky zvané postaru Zlatý Potok,  měl dostatek času poznat a hlavně zažít, co znamená žít v souladu s přírodou. Naučil se, jak krásné a inspirativní může být prožít chvilky osamocení v odlehlé lesní rokli, stejně jako být součástí cyklu přírody. Zde poprvé zakoušel její taje a zaslechl volání svého osudu. Když nazrál jeho čas, dostal se až k věcem okultním a ty ho náhle pohltily se stejnou fascinací, jako tomu bylo u vzrostlých dubů. Skrze další čas se dopracoval až k jádru keltské kultury, nebo spíše k tradicím, které tato kultura nese, a o kterých dodnes pořádá přednášky na školách i v soukromých prostorách. Mezi jeho úspěchy na poli keltské kultury patří cyklus přednášek o keltské kultuře v prostorách Městské knihovny Praha. Bývá často viděn na akcích s keltskou tématikou,ať už ve společnosti jeho přátel z oblasti Living History, či sólově jako prodejce bylinných směsí s tradiční keltskou recepturou, nebo jako lektor wydy - duchovního cvičení odvozované od keltských kořenů.

 

Ovšem keltská kultura je pouze jedním z několika zájmů, kterým Lunwer věnuje svůj čas. Ačkoliv bývá často označován jako druid, on sám spíše o sobě hovoří jako o adeptovi Velkého díla či studentovi hermetických věd. Sám úspěšně provedl několik zákroků skrze hermetickou léčbu, je výrobcem roztodivných lektvarů nevalné chuti i velké síly, stejně jako mastí, jejichž účinek nestačí mnohé překvapovat. V neposlední řadě je pak výrobcem okultních amuletů, kde volí tradiční hebrejské provedení. Ani tarotové karty či horoskopy nejsou pro Lunwera tabu, i když více dává přednost svým baňkám a nerad lidi přesvědčuje na poli filosofie. Volí cestu zkušenosti, a proto si každý může udělat názor na jeho výrobky a služby sám, bez přikrášlení slovy o jeho osobě.

 

Něco z jeho teoretických prací můžete nalézt v knihách Clavicula Salomonis a ISIS milenia - sborník českých esoteriků, další pak na jeho stránkách www.occultus.cz, kde jsou i jeho praktické závěry a výrobky spolu s návody na základní operace.

 

Co říci závěrem? Snad jen, že Lunwer miluje učenost, knihy a přemýšlející lidi…od toho se pak odvíjí jejich reakce na tohoto prapodivného člověka, kterým Lunwer bezesporu je.

Jméno:            Petr Bílek

IČ:                  88128709

Kontakt:          Lunwer@seznam.cz

www.facebook.com/Lunwer

WWW:            http://occultus.cz/

Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Portál věnovaný alchymii, esoterice, hermetismu, keltským tradicím, okultismu.

 

Svátek Bohyně Matky

(15. srpen)

   Sbírání informací ke třem svátkům bylo spojeno s velkým úskalím. Svou práci jsem započal v době, kdy mi celý koloběh roku zůstával skryt, respektive celý se mi nezjevil v tom jasném a logickém světle. Dalo by se tedy říci, že jsem nebyl správným Keltem, který chápe svou mythologii a smysl existence v rámci keltské kultury. Nyní se pokusím celou problematiku osvětlit. 
   V této publikaci naleznete tři svátky, jež jsou si velice podobné svým názvem. Ovšem samotné názvy jsou většinou překlady názvů původních, nemohu si dovolit, či spíše ani nechci, je přizpůsobovat či zjednodušovat. Mohu se však pokusit vysvětlit podstatu těchto tří svátků, aby bylo pochopitelné, v čem jsou odlišné a zároveň proč jsou si jejich pojmenování tak podobná.

   15. srpen je druhým pólem svátku, který se koná 25. března. Bylo by chybou chápat tento svátek jinak než Keltové - tzn. jako uzavřený kruh. 25. března Bohyně odchází ke svému králi do podsvětí a Cernunnos ji hostí celou polovinu roku až do současné doby, tedy do poloviny srpna. V tento den nastává čas, kdy bohyně, symbol plodnosti, která celé teplé období držela ochranu nad půdou, lesy a vším, co kvete a bují, opustí Cernunna a odejde za bohem Taranisem. Bohové Taranis, Teutates a Essus jsou bohové nebes, Taranis jako bůh hromu a blesku, Teutates jako bůh vody a Essus jako bůh větru jsou vládci všeho, co není na zemi. 
   V tento čas Bohyně odchází mezi tyto bohy, kteří o její pozornost velmi často bojují.

   Celá mythologická podstata má své zdůvodnění jako vždy i na lidské rovině. Teplo pomalu ubývá a to, co bylo kvetoucí a zelené, pomalu uvadá. Pole jsou sklizená a louky vydají již jen pár léčivých bylin, které potřebují přízeň Bohyně Matky, ochranitelky a Země. Na druhou stranu na nebesích začínají zuřit bouře, déšť i sníh se snáší na zem a silné větry dují.
   Vnímaví Keltové v tom celém spatřují přirozený přechod období, úzce spojený s jejich božstvy.
   V tento čas si dívky pokládaly na hlavu věnce z lučních kvítí i bylin, čímž se symbolicky staly panenskými nevěstami, připravenými pro nového vládce.

   Církev na tuto tradici zareagovala též velmi vnímavě a tento den se dodnes slaví jako svátek „Nanebevzetí Panny Marie". Někde na toto navázal další zvyk Panny Marie kořenné. O paralelách s původním keltským svátkem nemusí být více řeč.

   V legendách je Bohyně v tento čas znázorňována jako Arianrhod - paní stříbrného kola. Taranis má toto kolo ve svém znaku též, dělí se tak o něj. Bohyně Arianrhod je též bohyní věštění a inspirace, čímž se uzavírá toto kolo a vrací nás to zpět k lísce, jež je patronem tohoto období.