Lunwer@seznam.cz  


Mnozí jej vnímají jako člověka obětavého, dobrosrdečného či usměvavého, jiní v něm zase spatřují člověka, kterému není radno věřit, člověka arogantního a jemuž je lépe se vyhnout.


Kdo je ve skutečnosti Petr Bílek, kterého mnozí zvou Lunwerem?

 Lunwer je jméno pocházející ze složeniny keltských slov, z toho důvodu lze odvozovat, že Lunwer bude mít cosi do činění s Kelty. Pravdou je, že již odmala byl díky svým rodičům seznamován s přírodou a jejími zákony, a proto se nelze divit, že na sklonku dospívání začal hledat hlubší chápání smyslu věcí. Jelikož se v té době jeho rod přesunul z ulic špinavých měst do odlehlé vísky zvané postaru Zlatý Potok,  měl dostatek času poznat a hlavně zažít, co znamená žít v souladu s přírodou. Naučil se, jak krásné a inspirativní může být prožít chvilky osamocení v odlehlé lesní rokli, stejně jako být součástí cyklu přírody. Zde poprvé zakoušel její taje a zaslechl volání svého osudu. Když nazrál jeho čas, dostal se až k věcem okultním a ty ho náhle pohltily se stejnou fascinací, jako tomu bylo u vzrostlých dubů. Skrze další čas se dopracoval až k jádru keltské kultury, nebo spíše k tradicím, které tato kultura nese, a o kterých dodnes pořádá přednášky na školách i v soukromých prostorách. Mezi jeho úspěchy na poli keltské kultury patří cyklus přednášek o keltské kultuře v prostorách Městské knihovny Praha. Bývá často viděn na akcích s keltskou tématikou,ať už ve společnosti jeho přátel z oblasti Living History, či sólově jako prodejce bylinných směsí s tradiční keltskou recepturou, nebo jako lektor wydy - duchovního cvičení odvozované od keltských kořenů.

 

Ovšem keltská kultura je pouze jedním z několika zájmů, kterým Lunwer věnuje svůj čas. Ačkoliv bývá často označován jako druid, on sám spíše o sobě hovoří jako o adeptovi Velkého díla či studentovi hermetických věd. Sám úspěšně provedl několik zákroků skrze hermetickou léčbu, je výrobcem roztodivných lektvarů nevalné chuti i velké síly, stejně jako mastí, jejichž účinek nestačí mnohé překvapovat. V neposlední řadě je pak výrobcem okultních amuletů, kde volí tradiční hebrejské provedení. Ani tarotové karty či horoskopy nejsou pro Lunwera tabu, i když více dává přednost svým baňkám a nerad lidi přesvědčuje na poli filosofie. Volí cestu zkušenosti, a proto si každý může udělat názor na jeho výrobky a služby sám, bez přikrášlení slovy o jeho osobě.

 

Něco z jeho teoretických prací můžete nalézt v knihách Clavicula Salomonis a ISIS milenia - sborník českých esoteriků, další pak na jeho stránkách www.occultus.cz, kde jsou i jeho praktické závěry a výrobky spolu s návody na základní operace.

 

Co říci závěrem? Snad jen, že Lunwer miluje učenost, knihy a přemýšlející lidi…od toho se pak odvíjí jejich reakce na tohoto prapodivného člověka, kterým Lunwer bezesporu je.

Jméno:            Petr Bílek

IČ:                  88128709

Kontakt:          Lunwer@seznam.cz

www.facebook.com/Lunwer

WWW:            http://occultus.cz/

Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Portál věnovaný alchymii, esoterice, hermetismu, keltským tradicím, okultismu.

 

Návrat Bohyně Matky

(25. březen)

   Na svých přednáškách dost často slýchávám otázku, jak jsem tyto informace o malých svátcích získal. Má odpověď je vždy stejná a zní takto: Vnímám okolí, ve kterém žiji, srovnávám si souvislosti a neustále se učím nové, neustále pátrám.
   Tento svátek je jedním z názorných příkladů takové práce.

   25. březen býval v dřívějších časech nazýván dnem Návratu Bohyně. Dnes je tento svátek přejat křesťanským učením jako Zvěstování Panny Marie. Tento den byl pro Kelty výjimečně důležitý, jako součástí plynulého toku dění mu proto nebyl vyhrazen žádný větší svátek. Je to dáno i jeho pozicí hned za jarní rovnodenností. V tento čas Bohyně Matka sestupuje z nebes (od nebeských bohů Taranise, Teutatese a Essuse), aby se znovu vrátila ke svému letnímu choti Cernunnovi a zaujala pozici jeho ženy. Jak víme, tak v protilehlém svátku, který byl slaven kolem 15. srpna (dnes nanebevzetí Panny Marie), se zase Bohyně zasnoubí s bohy nebes a Cernunnos tak zůstává sám. Odtud pramení posměšné pojmenování muže, kterého žena podvádí - tedy paroháč (doslovně Cernunnos - korunovaný parohy). V tento čas však Bohyně vedle krále podsvětí zaujímá svou pozici bohyně plodnosti. Symbolicky je tak vyjádřen fakt, že síla nebes (vichřice, sněhové přeháňky a deště) se přesouvá do síly plodnosti polí, luk a hájů. Cernunnos je ve své nejstarší podobě zobrazován jako jelen, později jako muž s jeleními parohy na hlavě, často v sedu se zkříženýma nohama, jenž v jedné ruce svírá torques - keltský nákrčník, symbol síly a vládnoucí vrstvy, později (zvláště po začátku užívání tohoto šperku Vikingy) symbol kruhu. V druhé ruce držíce hada, jenž je zde symbolem energie, podzemí a prozření, nikoliv hříchu a vyhnání Adama a Evy z ráje.
   Cernunnos je znám jako dobrý bůh lesů, který se lidem zjevoval po celé západní Evropě, a to i v době středověku, během něhož byl však jeho kult rozmetán církví a sám Cernunnos byl zastřen postavou Ďábla. Ďábel tedy měl žít v podzemí, obklopovat se posly zla (hady) a vládnout nečistým duším (symbol torquesu). Je však zajímavé, že si církev ponechala sv. Huberta, jenž bývá dost často zobrazován jako bílý jelen s křížkem nad hlavou.

   Na jarní rovnodennost se tedy Bohyně žádá, aby přišla do polí, požehnala je a zajistila tak zemi plodnost. Tento svátek svým způsobem uzavírá celý proces rituálu, v němž dojde ke spojení mužského a ženského principu a snese se z nebe na zem. Celý obrod má ještě dopad psychosociální, a to v tom ohledu, že Bohyně nyní „kráčí mezi lidmi", tudíž je třeba více jednat a ne již trávit večery vysedáváním doma u krbů.