Lunwer@seznam.cz  


Mnozí jej vnímají jako člověka obětavého, dobrosrdečného či usměvavého, jiní v něm zase spatřují člověka, kterému není radno věřit, člověka arogantního a jemuž je lépe se vyhnout.


Kdo je ve skutečnosti Petr Bílek, kterého mnozí zvou Lunwerem?

 Lunwer je jméno pocházející ze složeniny keltských slov, z toho důvodu lze odvozovat, že Lunwer bude mít cosi do činění s Kelty. Pravdou je, že již odmala byl díky svým rodičům seznamován s přírodou a jejími zákony, a proto se nelze divit, že na sklonku dospívání začal hledat hlubší chápání smyslu věcí. Jelikož se v té době jeho rod přesunul z ulic špinavých měst do odlehlé vísky zvané postaru Zlatý Potok,  měl dostatek času poznat a hlavně zažít, co znamená žít v souladu s přírodou. Naučil se, jak krásné a inspirativní může být prožít chvilky osamocení v odlehlé lesní rokli, stejně jako být součástí cyklu přírody. Zde poprvé zakoušel její taje a zaslechl volání svého osudu. Když nazrál jeho čas, dostal se až k věcem okultním a ty ho náhle pohltily se stejnou fascinací, jako tomu bylo u vzrostlých dubů. Skrze další čas se dopracoval až k jádru keltské kultury, nebo spíše k tradicím, které tato kultura nese, a o kterých dodnes pořádá přednášky na školách i v soukromých prostorách. Mezi jeho úspěchy na poli keltské kultury patří cyklus přednášek o keltské kultuře v prostorách Městské knihovny Praha. Bývá často viděn na akcích s keltskou tématikou,ať už ve společnosti jeho přátel z oblasti Living History, či sólově jako prodejce bylinných směsí s tradiční keltskou recepturou, nebo jako lektor wydy - duchovního cvičení odvozované od keltských kořenů.

 

Ovšem keltská kultura je pouze jedním z několika zájmů, kterým Lunwer věnuje svůj čas. Ačkoliv bývá často označován jako druid, on sám spíše o sobě hovoří jako o adeptovi Velkého díla či studentovi hermetických věd. Sám úspěšně provedl několik zákroků skrze hermetickou léčbu, je výrobcem roztodivných lektvarů nevalné chuti i velké síly, stejně jako mastí, jejichž účinek nestačí mnohé překvapovat. V neposlední řadě je pak výrobcem okultních amuletů, kde volí tradiční hebrejské provedení. Ani tarotové karty či horoskopy nejsou pro Lunwera tabu, i když více dává přednost svým baňkám a nerad lidi přesvědčuje na poli filosofie. Volí cestu zkušenosti, a proto si každý může udělat názor na jeho výrobky a služby sám, bez přikrášlení slovy o jeho osobě.

 

Něco z jeho teoretických prací můžete nalézt v knihách Clavicula Salomonis a ISIS milenia - sborník českých esoteriků, další pak na jeho stránkách www.occultus.cz, kde jsou i jeho praktické závěry a výrobky spolu s návody na základní operace.

 

Co říci závěrem? Snad jen, že Lunwer miluje učenost, knihy a přemýšlející lidi…od toho se pak odvíjí jejich reakce na tohoto prapodivného člověka, kterým Lunwer bezesporu je.

Jméno:            Petr Bílek

IČ:                  88128709

Kontakt:          Lunwer@seznam.cz

www.facebook.com/Lunwer

WWW:            http://occultus.cz/

Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Portál věnovaný alchymii, esoterice, hermetismu, keltským tradicím, okultismu.

 

Kukaččí den (Ptačí den)

(25. duben)

   V návaznosti na původní keltské tradice je Ptačí den (ve Velké Británii Kukaččí den) dodržován dodnes. Jedná se o další symbolický den jara, při němž se vítá ptactvo vracející se zpět z jižních krajin. Bylo to další znamení přízně Bohyně a je nepochybné, že bylo takto vysvětlováno. Pokud se třeba některý houf opozdil, mohlo to být vykládáno jako zlé znamení. 

   Je nám známo, že druidové znali metodu věštění budoucnosti dle letu ptáků, která byla ovšem spíše založena na prosté logice. Pokud z lesa vyletěl houf ptáků, bylo jasné, že se tam něco děje a je třeba se mít na pozoru. Dnes také víme, že před deštěm vlaštovky lítají níže u země. Tehdy možná nebylo jasné, že je to kvůli tomu, že se drobný hmyz připravuje na dosednutí, neboť změnou tlaku vycítí déšť a vlaštovky tedy musí lovit níže svou potravu. Moudrý druid pak snadno dokázal předpovídat déšť. Je ovšem možné, že celý vztah esoterního cítění a ptactva vězí v něčem jiném. Je známo, že čáp dokonale vycítí plodnou energii, a tak se usazuje nad domy, jejichž energie je v naprostém souladu se zemí. V těchto domech se také častěji povedlo početí i narození dítěte, proto je dodnes čáp považován za nositele dětí. Někde se říká, že čáp nosí pouze kluky a děvčata že nosí vrána. I tato teze má své kořeny u Keltů, neboť vrána byla vtělením bohyně Morrigan. Morrigan (též Morgana, Morrigu) byla bohyní válek, ale také bohyní vášně, smyslnosti a sexuálního chtíče. Byla to právě vrána, která ukončila život héroda CuChulaina klovnutím do ramene.

   Symboly ptáka nejsou u Keltů ničím vzácným. Ať už se jedná o dravce na helmách keltských válečníků nebo o ztělesnění britské bohyně smrti Morrigan v podobě vrány.
   Je zajímavé, že Keltové vyjadřovali havrana i vránu jedním slovem „Bran", jenž se také často vyskytoval v kořenech jmen. Z historie a legend jsou známa jména velkých válečníků jako Brannus, Brennus nebo moudrých druidů jako Vendigeitbrann. 
   Dalším ptákem uctívaným Kelty byla holubice - Glomen. Tento symbol mládí a krásy, stejně jako nevinnosti a lásky byl hojně používán v lidovém umění.
   Z legend se také často dozvídáme o proměnách mužů a žen v malé ptáčky, kteří pak hledají cestu k vysvobození skrze lásku a napravení svých chyb.
   V neposlední řadě je třeba zmínit fascinaci Keltů čápem, volavkou, sovou, dudkem, poštolkou či právě kukačkou.