Lunwer@seznam.cz  


Mnozí jej vnímají jako člověka obětavého, dobrosrdečného či usměvavého, jiní v něm zase spatřují člověka, kterému není radno věřit, člověka arogantního a jemuž je lépe se vyhnout.


Kdo je ve skutečnosti Petr Bílek, kterého mnozí zvou Lunwerem?

 Lunwer je jméno pocházející ze složeniny keltských slov, z toho důvodu lze odvozovat, že Lunwer bude mít cosi do činění s Kelty. Pravdou je, že již odmala byl díky svým rodičům seznamován s přírodou a jejími zákony, a proto se nelze divit, že na sklonku dospívání začal hledat hlubší chápání smyslu věcí. Jelikož se v té době jeho rod přesunul z ulic špinavých měst do odlehlé vísky zvané postaru Zlatý Potok,  měl dostatek času poznat a hlavně zažít, co znamená žít v souladu s přírodou. Naučil se, jak krásné a inspirativní může být prožít chvilky osamocení v odlehlé lesní rokli, stejně jako být součástí cyklu přírody. Zde poprvé zakoušel její taje a zaslechl volání svého osudu. Když nazrál jeho čas, dostal se až k věcem okultním a ty ho náhle pohltily se stejnou fascinací, jako tomu bylo u vzrostlých dubů. Skrze další čas se dopracoval až k jádru keltské kultury, nebo spíše k tradicím, které tato kultura nese, a o kterých dodnes pořádá přednášky na školách i v soukromých prostorách. Mezi jeho úspěchy na poli keltské kultury patří cyklus přednášek o keltské kultuře v prostorách Městské knihovny Praha. Bývá často viděn na akcích s keltskou tématikou,ať už ve společnosti jeho přátel z oblasti Living History, či sólově jako prodejce bylinných směsí s tradiční keltskou recepturou, nebo jako lektor wydy - duchovního cvičení odvozované od keltských kořenů.

 

Ovšem keltská kultura je pouze jedním z několika zájmů, kterým Lunwer věnuje svůj čas. Ačkoliv bývá často označován jako druid, on sám spíše o sobě hovoří jako o adeptovi Velkého díla či studentovi hermetických věd. Sám úspěšně provedl několik zákroků skrze hermetickou léčbu, je výrobcem roztodivných lektvarů nevalné chuti i velké síly, stejně jako mastí, jejichž účinek nestačí mnohé překvapovat. V neposlední řadě je pak výrobcem okultních amuletů, kde volí tradiční hebrejské provedení. Ani tarotové karty či horoskopy nejsou pro Lunwera tabu, i když více dává přednost svým baňkám a nerad lidi přesvědčuje na poli filosofie. Volí cestu zkušenosti, a proto si každý může udělat názor na jeho výrobky a služby sám, bez přikrášlení slovy o jeho osobě.

 

Něco z jeho teoretických prací můžete nalézt v knihách Clavicula Salomonis a ISIS milenia - sborník českých esoteriků, další pak na jeho stránkách www.occultus.cz, kde jsou i jeho praktické závěry a výrobky spolu s návody na základní operace.

 

Co říci závěrem? Snad jen, že Lunwer miluje učenost, knihy a přemýšlející lidi…od toho se pak odvíjí jejich reakce na tohoto prapodivného člověka, kterým Lunwer bezesporu je.

Jméno:            Petr Bílek

IČ:                  88128709

Kontakt:          Lunwer@seznam.cz

www.facebook.com/Lunwer

WWW:            http://occultus.cz/

Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Portál věnovaný alchymii, esoterice, hermetismu, keltským tradicím, okultismu.

 

Alban Arthuan (zimní slunovrat)

(21. prosinec)

   21. prosinec je dnem , kdy vláda Samainova uznává porážku a sklání se před silami světla, přesto však ještě pouze ustupuje. Toho času Cernunnos opět povstává, aby připravil vládu pro svého syna. V temnotě, hluboko v zemi porodí bohyně Cernunnovi v nejtišší ze všech hodin znovuzrozené dítě - syna Belena.
   První sluneční paprsky pronikají temnotou a chystají se oplodnit semena ležící pod příkrovem zimy. Dny se pomalu prodlužují.

   Název pro zimní slunovrat - Alban Arthuan (tedy „Artušovo světlo") - název již napovídá, jaké věci nastanou. Dle legendy byl Artuš spravedlivý a moudrý král, který vznikl vůlí sil, jenž nepocházejí z našeho světa. Lid oslavuje tuto dobrou zprávu. Žehná obilí, stromům a dobytku.

   Způsoby oslav tohoto svátku byly různé a některé z nich se dokonce zachovaly dodnes. Stejně jako u většiny keltských svátků se zapaloval oheň (Tain). Oheň tentokrát zapaloval majitel domu a každá rodina měla svůj. Jako první se zapalovalo polínko uschované z minulého roku. Muselo se však jednat o polínko ze stromu, které buďto vyrostlo na zahradě majitele nebo jej dostal darem. Polínko muselo však projít značným posvěcovacím rituálem, bylo nazdobeno a pokropeno pár kapkami piva. Sváteční oheň směl hořet 12 dní, poté byl slavnostně uhašen. Jeho popel se přidával nejen do osiva, ale také do vody zvířatům.
   Dále se v tento čas peklo několik druhů koláčů. První byl určen pro rituální účely - pověsil se mladému bílému býčkovi na roh a poléval se pivem tak dlouho, dokud býk koláč neshodil. Pokud dopadl před něj, bylo to dobré znamení a předzvěst velké sklizně.
   Druhý typ koláče byl takový žert. Do jednoho koláče se vložil fazol (nikoliv fazol obecný Phaseolus, dovezený do Evropy až v 16. stol., ale vikev neboli bob obecný Vicia faba) a kdo jej „vyhrál", byl na 12 dnů jmenován fazolovým králem i s bláznovským regimentem. Slavnost byla zakončena jak jinak než velkou pitkou.

   Také stromy se braly domů, kde se obřadně nazdobily (už víte, proč se dnes zdobí vánoční stromeček?). Dům se zdobil cesmínou, jmelím a břečťanem, domů se odnášeli právě vždy zelené jedle a smrky.
   Během těchto slavností vystupovali maskovaní jelení tanečníci. Tanečními kroky vydupávali a vybubnovávali poselství pro Bohyni a Cernunna.
   Po celých dvanáct "kouřových nocí" se dům vykuřoval vonnými bylinami, které přinášely blaho - pelyněk, jalovec, tomkovice, jedlová smola.

   Teď něco pro zamyšlení:

      Slavnosti zimního slunovratu trvaly 12 nocí - 12 nocí mezi Narozením a Zjevením Páně - tzv. Svaté noci, Dvanáct nocí nebo Svatý čas. 
       Narození slunečního Boha (ve většině kultur).
       Zdobení stromků.
       Velké oslavy.
       A to vše od 21.12.
     Jedle…smolou prosycený strom světla, pod který ještě dnes stavíme jesličky s Jezulátkem (slunečním dítětem).