DEFINICE

  Co jest to alchymie? Podle Paracelsa, alchymie jest věda, jež učí měniti hmotná těla jednoho druhu ve druh jiný. Roger Bacon ve svém díle „Zrcadlo Alchymie" píše: „Alchymie jest věda, jež učí přípravě určitého léku nebo eliksíru, jenž promítnut na kovy nedokonalé, činí je dokonalými v okamžiku projekce." V XVIII. století, kdy počala se rozvíjeti novodobá chemie, bylo nutno obě vědy dokonale rozlišiti. Soudobý autor, don Pernety, definuje alchymii takto: „Obecná chemie jest umění rozkládati sloučeniny vytvořené přírodou, kdežto chemie hermetická jest umění pracovati souběžně s přírodou k jejich zdokonalování."

  Všichni tito autoři mínili však pravou a vysokou alchymii, která nikdy nemohla zploditi nedokonalou chemii dneška, jak se často tvrdívá. Skutečnými otci dnešní, analytické chemie byli tzv. sufléři, podvodníci a šarlatáni, kteří nedosáhnuvše zasvěcení do pravé cesty, hledali kámen mudrců dobrodružně a empiricky. Jim vděčí naše chemie za mnohé objevy ve svém oboru, neboť nebylo snad látky, kterou by tito věčně hledající „také filosofové" neměli někdy ve svých kelímcích. Pravá alchymie naproti tomu neznamená pokusné hledání, nýbrž pevnou a jistou cestou tomu, kdo nepracuje pro zisk, nýbrž z lásky k vědění.

  Moderní lexikony definují většinou alchymii jakožto „fantastickou vědu, hledající kámen mudrců jenž slouží k přeměně kovu ne-ušlechtilých ve zlato". To jest ale příklad definice nejneúplnější, jaká kdy byla postavena. Dr. Jober, francouzský alchymista, poznamenává k této definici, že paralelně vymezení vědy lékařské stejnou metodou by znělo: „Věda, jež hledá prostředky k odstranění kuřích ok."

  Jest sice pravda, že jedním z problémů alchymie bylo dosažení tzv. kamene mudrců, tento nebyl však konečným a jediným cílem, nýbrž pouhou verifikací ověřením pravosti alchymických teorií.

  Vedle kamene mudrců řešila alchymie ještě osm základních problémů, kromě celé řady jiných, podřadnějších:

1. Alkahest, nebo universální rozpouštědlo.

2. Separace t. zv. „Ducha Světa" (spiritus mundi) t. j. látky, nasycené všemi planetárními vlivy a oživující osláblou hmotu. (De Reepour „Rares expériences sur 1'esprit minerál").

3. Problém Quintessence, t. j. vytažení nejaktivnějších částí dané látky.

4. Problém tekutého zlata, — energetického léku, propůjčujícího tělu maximální odolnost proti všem nemocem.

5. Problém „elixíru života" — látky, která působí omlazení zestárlého organismu výměnou buněk.(Růžový kříž.)

6. Příprava hermetických léků v nejširším slova smyslu.

7. Problém p a lin genese, tj. alchymická rekonstrukce organismů z jejich popele(Kircher: „Mundus subterraneus").

8. Problém homunkula — t. j. stvoření nebo vytvoření živé bytosti z masa a kostí cestou alchymickou. (Paracelsus: „De natura rerum"; sb.: „Paracelsi opera omnia medico-chymico-chirurgica", sv. II.).


  Toto jsou však pouze základní problémy alchymické, vedle zásahů do všech oborů práce s hmotou. Jak lze snadno posouditi, činnost alchymie byla rozsáhlá a citovaná novodobá definice, považující alchymii za „fantastickou vědu o přeměně kovů" vznikla z neznalosti problému.

  Jaká jest tedy správná definice alchymie?


  Alchymie jest hermetická nauka o životě hmoty, 
  jejím vývoji a jejích přeměnách. 

   

  (Pierre de Lasenic)

 

  Alchymie jest způsobem, jak prokázati Bohu Tvořivému, 

  že ovládáte vědění co činiti,

  chcete jen to, čeho jest potřeba,

  odvážíte se, k čemu jste vázáni,

  a umíte o všem rozvážně mlčet.

   
  (Lunwer)

Zdroj: 
Alchymie, její teorie a praxe. Pierre de Lasenic, Universalia Praha 1936